V životě se stále na něco čeká

Tak a je to tady, Vaše neoblíbená část dne je zde. A přesně jste věděla, že to tak bude vypadat. Vždycky je to stejné. Vždy, když vezmete za kliku Vaší poštovní pobočky ve městě, tak se před Vámi za pár okamžiků rozvine dlouhá klikatá fronta, která se jako had točí několikrát dokola po celé místnosti a vypadá, že nemá konce. Tedy vlastně nejenže tak vypadá, ona ho ve skutečnosti opravdu nemá. Do místnosti neustále přicházejí další a další lidé, které pohled na délku hada vždy upřímně vyděsí, ale nakonec se smíří se svým údělem a postaví se nakonec. Stejně jako všichni před nimi.

Někdy je to příjemné, jindy nikoliv

Lepší způsob spedice Vašich zásilek zatím, bohužel, neznáte. A evidentně ho nezná také nikdo z přítomných, kdo zde s Vámi společně tiše trpí. Kdyby totiž existoval, rychle by se to muselo rozkřiknout. Neznáte snad nikoho, kdo by chtěl dobrovolně trávit své volné hodiny po práci stáním v nekonečné frontě. A Vy tu trpíte jen kvůli tomu, že potřebujete dceři poslat knihu, kterou si u Vás o víkendu zapomněla. Příště ji upozorníte, ať si své věci pečlivě zkontroluje.

Ohodnoťte příspěvek